Finština v ČR

Zájem o finštinu pronikal do našeho prostředí o něco pomaleji než zájem o jiné severské jazyky. Na delší dobu osamělým průkopníkem byl na přelomu 19. a 20. století český spisovatel Josef Holeček, který se naučil finsky, aby mohl přeložit epos Kalevala (vyd. 1894–1895). Ve 40. letech 20. století se finštině aktivně věnoval jazykovědec Vladimír Skalička, který do češtiny přeložil i několik finských románů.

Jako obor na Univerzitě Karlově lze finštinu studovat teprve od 70. let 20. století.  Na katedře dlouhou dobu působila jako lektorka Hilkka Lindroos, mj. autorka prvního a velmi kvalitního česko-finsko-českého slovníku (ve Finsku vyšel poprvé 1984, u nás ve značně zkrácené podobě 1986) a dosud jediné české učebnice finštiny – Finština nejen pro samouky (1. vyd. 2002).   

Od roku 1998 je finštinu možné studovat také na Masarykově univerzitě v Brně. Volnočasové kurzy finštiny nabízí také celá řada jazykových škol, především v Praze.

Finskou kulturu v České republice zprostředkovává od roku 2005 spolek Skandinávský dům, úzce spolupracující mj. s Finským velvyslanectvím v Praze. Překladatele pak sdružuje spolek Překladatelé Severu. Ve Finsku naopak působí společnost pro českou, moravskou a slovenskou kulturu Bohemia a Finsko-český spolek Suomi-Tšekki-seura.

Na průkopnické překladatelské počiny Josefa Holečka navázal v meziválečném období zejména Alois Šikl. Větší zájem o finskou literaturu se ale projevil až v 60. letech 20. století, kdy v češtině vychází Waltariho Egypťan Sinuhet v překladu Marty Hellmuthové a převodům finské literatury se začíná věnovat Jan Petr Velkoborský působící jako lektor finské literatury na UK a redaktor nakladatelství Odeon a časopisu Světová literatura. V roce 1984 byl jako první překladatel do češtiny oceněn Finskou státní cenou za překlad.

Totéž ocenění obdržela roku 2004 Viola Parente-Čapková a roku 2012 Vladimír Piskoř, který je co do počtu přeložených titulů nejpilnějším českým překladatelem finské literatury vůbec. Velmi aktivní je také Markéta Hejkalová, známá především svými překlady Miky Waltariho nebo Arta Paasilinny, které vydává ve vlastním nakladatelství Hejkal.

V současné době prožívá finská literatura v češtině svůj zlatý věk – za rok vyjde i dvacítka titulů. Dlouhou dobu vycházela zejména současné beletrie, ale v posledních letech se k nám dostává i literatura pro děti, naučná literatura, komiks nebo poezie. Svůj podíl na tom mají vedle již zmíněných osob také příslušníci nejmladší překladatelské generace: Linda Dejdarová, Jitka Hanušová, Ema C. Stašová, Alžběta Štollová či Michal Švec. Vedle literatury se u nás daří i finskému filmu. Zejména na festivalech se každoročně objevuje celá řada finských snímků, čas od času některý pronikne i do distribuce nebo na televizní obrazovky.

 

 

COPYRIGHT: FHS UK 2021
Top envelopecross