ÚVOD O JAZYCE

Sámové, kteří jsou u nás známi spíše pod názvem Laponci (dnes již zastaralý a politicky nekorektní název), obývají nejsevernější část Skandinávie za polárním kruhem. Jejich počet se odhaduje mezi 60 až 100 tisíc.

Nejvíce Sámů žije v Norsku (min. 40 000), dále pak ve Švédsku (min. 17 000), ve Finsku (min. 7500) a Rusku (2000).  Skupiny Sámů se vystěhovaly na přelomu 19. a 20. století do USA.

Sámové se považují za původní (autochtonní) obyvatele Skandinávie, tzv. indigenous people. Tímto označením získali specifický status mezi severským menšinami. Kromě jazykových a kulturních práv si nárokují i práva na půdu a nerostné i vodní zdroje, což se stalo v sámských oblastech předmětem vášnivých politických debat i konfliktů.

Sámové se dělí na několik skupin. Hovoří se o norských, finských a švédských Sámech, kteří se dělí podle devíti variant sámštiny, a to na jižní, pitejské, umeské, severní, luleské, inarijské, skoltské, kildinské a terské Sámy.

Rozšířené je i dělení Sámů podle místa původu – v případě Norska na vnitrozemské (horské) a pobřežní Sámy a  ve Švédsku a Finsku pak na lesní Sámy.

 

Výslovnost sámštiny

Sámská výslovnost nečiní Čechům příliš obtíží.  Oproti češtině obsahují sámské jazyky navíc tyto fonémy:

đ (jako v anglické this) 

ŧ  (jako anglické thing)

nasální ŋ- konsonanty ž a z se vyslovují spíše jako /dž/. Stejně jako v češtině se vyslovuje č a š.

Zdvojené konsonanty, tzv. gemináty, se vyslovují dlouze, stejně jako tj, dj a nj a připomínají svou kvalitou české ť, ď a ň.

V sámštině je hlavní přízvuk na první slabice, vedlejší přízvuk pak na slabice třetí.

Trochu severosámské mluvnice

Pokud začínáte se sámštinou přes znalost norštiny či švédštiny, je sámská gramatika o to náročnější, začínáte-li se znalostí finštiny či jiného uralského jazyka, je to už jen opakování známých struktur. Z češtiny známe komplikovaný systém skloňování, pádů a časování. To je v sámštině dosti podobné. Ovšem je třeba naučit se množství různých koncovek a slovesných tvarů.

Sámština patří mezi uralské jazyky, ovšem při pohledu na její gramatiku převládá bohatá flexe, vrstevnatý slovotvorný systém, kategorie způsobu, slovesného rodu.
Pádové koncovky v sobě pojí kategorii pádu a čísla a osobní koncovky mají různé vzory a nesou zároveň význam osoby i čísla. Je třeba si osvojit mnoho vzorů - jiné vzory jsou pro sudoslabičné tvary a jiné pro lichoslabičné.

Sámština si zachovala tři čísla – singulár, duál a plurál. Při osvojování časování sloves se učíme vedle tvarů pro jednotné i množné číslo také tvary duálu (my dva jdeme, vy dva jdete, oni dva jdou). Sámové jsou prostě velcí individualisté a vnímají svět z pohledu jedince, dvojice a skupiny.

Pády a skloňování

Sámština má oproti jiným uralským jazykům "pouze" šest pádů. Pro norsky a švédsky mluvící Seveřany je to tvrdý oříšek, pro Finy pak pohodička. A pro nás? Posuďte sami:

 

Jednotlivé pády se nazývají takto:

nominativ:   (1.pád)

genitiv/akkusativ:   (společný 2. a 4. pád)

illativ:   (směrový pád s významem "kam")

lokativ:   (s významem "kde")

komitativ:   (náš 7. pád) 

essiv:   (s významem "kdy", v určitých případech i "kde" a "kam").

Náročnější na pozornost je značná variabilita slovních kmenů při skloňování. Dochází k dílčím změnám v kmeni slov, tzv. střídání stupňů (mezi slabým a silným stupněm), což znají dobře finštináři. Např. u výrazu Sámi (země Sámů) se v lokativu mění kmen slova na Sápmi.

Základní konverzační fráze

Bures.      Ahoj.   (při potřá­sání rukou)

Bures, bures.      Ahoj.   (odpověď)

Buorre beaivi.    Dobrý den.

Ipmil atti.      Dobrý den.   (odpověď na téměř všechny pozdravy)

(Olu) Giitu.      (Mnohokrát)  děkuji.

Mii du namma lea?      Jak se jmenuješ?

Mu namma lea Vendulaa.      Jmenuji se Vendula.

Mo manná?      Jak se daří?

Bures (manná)      Dobře.

Dearvva!      Nazdar!

Mana dearvan!      Na shledanou.

ČÍSLA 1–10 

oktaguoktegolbmanjealljevihttaguhtta – čiežagávcciovccilogi

SLOVNÍČEK

várri      hory                                      

jávri      jezero

johka      řeka

mearra      moře

čáhci      voda

riddu      pobřeží

biegga      vítr

riđđu      bouře

muohta      sníh

čuoika      komár

gumpe      vlk 

boazu      sob

guovža      medvěd

guolli      ryba

diddi      losos

luossa      malý losos

sarrit      borůvka

guoppar      houba

beaivi      slunce

eana      země

násti      hvězda

guovssahasat      polární záře

davvi      sever

lulli      jih

nuorta      východ

oarji      západ

Lidé a rodina /Olbmot ja bearaš

mánná   dítě

nieida   dcera/dívka

bárdni   syn/chlapec

olmmái   muž

nisson   žena

áhčči   otec

eadni   matka

áhkku   babička

 

COPYRIGHT: FHS UK 2021 – 2024
Top envelopecross