Jazykové perličky

Sněhová nadílka v grónštině

V Grónsku (aspoň v zimě) si v žádném případě nevystačíte s chudou českou slovní zásobou týkající se sněhu.

Sníh ležící na zemi se řekne aput, aperlaaq (čerstvě napadnutý), manngeqqak/manngertaq (tvrdý, kompaktní), qinoq (sněhová břečka), apussarinneq (silná vrstva sněhu), maagaliornartoq (hluboký sníh, do kterého se boří nohy) či pukak (zmrzlá sněhová krusta). Padající sníh se řekne qaniit nebo nittaallat (qanik/nittaalaq v sg. znamená sněhová vločka). Ekvivalentem českého „sněží“ je apivoq, nittaappoq, nittaalarpoq, qannerpoq a imaliliorpoq (když padá mokrý sníh).

Sníh navátý do místnosti je sullanneq/sullarneq.

Grónská úsloví

Pulaartut nerisinnagit ingerlatikkaanni, anigunik silaannarmut qangattassapput tammarlutillu. (Když někdo nechá odejít hosty, aniž jim nabídl něco k jídlu, hosté se venku vznesou do vzduchu a zmizí.)

Pulaartut suli ingerlatinnagit, qaaqqusisut natermik saliilerlutillu sanilissappata, imminnut ikinngutaajassapput. (Když hostitelé začnou uklízet a zametat podlahu, ještě než hosté odešli, zahánějí své přátele.

Inuit ilakkuminaattut issiavigisaata atai orsumik taninneqassapput. (Místo, kde sedávají nesnášenliví lidé, se má pomazat sádlem.)

Alukkut ungilattooruit, isumaqarpoq, teriannissap tumitit atuarai. (Když někoho svědí chodidlo, znamená to, že je mu na stopě liška.)

Pitsaasumik pinnersumillu nulialik piniariarsimatilluni angerlajaarnerusarpoq. (Kdo má hodnou a krásnou ženu, vrací se rychle z lovu domů.)

Aammik qisertup uillup qaleruaa quuminik ulikkaartoq imissavaa. (Kdo plive krev, musí vypít lasturu plnou vlastní moči.)

Inuit iserujullit inunnit isikinnerusunit isigiarsunnerusarput. (Lidé s velkýma očima nevidí tak dobře jako lidé s malýma očima.)

Inuit inuusunnerminni quianniarpallaat sukkaannaq kigutaaruttarput. (Těm, kdo se v mládí příliš nespoutaně baví, rychle vypadají zuby.)

Inuit allanut nillakaaffiginnillutik quiasunniartartut toqup kingorna nivingasumik nuloqalersarput. (Kdo se baví tím, že pouští na ostatní větry, bude mít po smrti povislý zadek.)

Aliortukkat ilivermi silataanniikkaagamik avatatut isikkoqartarput. (Když mrtví vstanou z hrobů, vypadají jako lovecké měchy.)

Ilisaanissap tungaanut tarnip timi najortarpaa. (Duše zůstává u těla až do pohřbu.)

 

Počty v gronštině

Počítání do deseti:

ataaseq, marluk, pingasut, sisamat, tallimat, arfineq/arfinillit, arfineq marluk, arfineq pingasut, qulingiluat, qulit 

 

A ještě o počítání v grónštině...

Grónština má jako většina přírodních jazyků malou slovní zásobu, pokud jde o čísla. Původně existovaly pouze výrazy pro prvních pět číslovek (podle prstů na ruce), přičemž tallimat (5) má zřejmě spojitost se slovem taleq (paže).

Slovo arfak (malíková hrana ruky) je zřejmě základem pro počítání 6–8 (hrana, hrana 1, hrana 2).

Sloveso aqqarpoq (jde směrem dolů) je základem pro počítání na prstech u nohou: aqqaneq (dolů, tj. 11), aqqaneq marluk (dolů 2, tj. 12) atd. až po inuk naallugu (celý člověk, tj. 20).

Výjimečně se tímto způsobem mohlo i pokračovat, tj. 40 se řeklo „dva celí lidé“ atd.

Prakticky se však při počítání nad 12 používalo výrazu „mnoho“, anebo importovaných dánských číslovek tretteni (13), fjorteni (14), …, tyvi (20). Na toto „podánštění“ si Gróňané velice rychle zvykli, zejména při manipulaci s penězi.

Jazykolamy:

Nejdelší grónské slovo má téměř 100 hlásek:

Nalunaarasuartaatilioqateeraliorfinnialikkersaatiginialikkersaatilillaranatagoorunarsuarooq

Velmi volný překlad tohoto miniaturního grafického uměleckého díla by mohl znít:

„Prý se ještě jednou pokusili společně postavit obrovskou telegrafní stanici, ale vše stále ještě zřejmě zůstalo pouze na rýsovacím prkně.“

 

Druhým nejdelším grónským slovem se 75 hláskami je

Inuussutissarsiorsinnaajunnaarnersiutaarukkallartariaqalertaraluarnersoruna.

(Zajímalo by mě, zda bude muset prozatím přestat pobírat příspěvek v pracovní neschopnosti, který jinak obvykle dostával.)

COPYRIGHT: FHS UK 2021
Top envelopecross