Grónština
Grónsko je největší ostrov na světě a spolu s Faerskými ostrovy je autonomní součástí Dánského království. Vzhledem k „arktické“ poloze Grónska však na rozloze 2,17 mil. km2 žije pouze 56 tisíc obyvatel. 88 % z nich jsou Inuité a dánsko-inuitští míšenci, 12 % tvoří cizinci, především Evropané (z největší části Dánové). Na základě těchto údajů se odhaduje, že grónsky hovoří asi 54 tisíc osob (z nichž několik tisíc žije v Dánsku).
V Grónsku je úředním jazykem grónština, vedle ní se však běžně používá také dánština (mj. v úředním styku jako první cizí jazyk), a to především v sedmnáctitisícovém hlavním městě Nuuku. Mladší generace hovoří částečně i anglicky. Dánština bývá hlavním jazykem v mnoha firmách a na některých pracovištích, protože Dánové většinou grónsky neumí.
Grónská vláda (Naalakkersuisut) však usiluje o to, aby všechny cizojazyčné nápisy v Grónsku byly povinně překládány do grónštiny. Úkolem Grónského jazykového úřadu (Oqaasiliortut / Grønlands Sprognævn) je sledovat vývoj grónštiny, registrovat nová grónská slova vč. výpůjček z cizích jazyků, schvalovat odbornou terminologii a křestní jména grónského původu. Úřad rovněž stanovuje oficiální pravopis grónštiny a vydává pravopisný slovník.
Grónština včetně dialektů spolu s dalšími inuitskými jazyky iñupiaqem (3 500 mluvčích na severní Aljašce), inuvialuktunem (750 mluvčích v západní Kanadě), inuktitutem /používajícím slabičné písmo/ a inuinnaqtunem /používajícím latinku/ (oběma jazyky hovoří 40 000 osob ve východní Kanadě) bývají někdy souhrnně označovány jako „inuitština“.
