ÚVOD O JAZYCE

Kvénština je  jeden z pěti menšinových jazyku Norska.  Je takovým nováčkem na jazykové mapě Severu. Kvénové získali v teprve v roce 1998 status národní menšiny a o sedm let později, v roce 2005 byla kvénština, do té doby brána jako dialekt finštiny, formálně uznána norskými úřady jako samostatný jazyk.

Předkové dnešních Kvénů přišli do Norska ze severního Finska a Švédska z oblastí s obyvatelstvem hovořícím severosámskými a severofinskými dialekty a meänkieli.  Kvénština patří tedy spolu s finštinou, meänkieli, karelštinou a estonštinou mezi ugrofinské jazyky. Nejblíže má k meänkieli a severofinským dialektům.

Kvénský institut odhaduje počet Kvénů na 10 až 15 tisíc a počet aktivních mluvčích na 2 až 8 tisíc.

Kvenštinu lze ovšem považovat za ohrožený jazyk, neboť jí dnes hovoří jen  nejstarší a střední generace.  V posledních letech se nicméně stala předmětem většího zájmu a podle vzoru úspěšného revitalizačního hnutí Sámů bojuje o své trvalé místo v norské společnosti.

Chcete-li být svědky toho, zda se revitalizační úsilí Kvenům povede, vydejte se blíže prozkoumat jazyky nejsevernější část Norska. Tam se na poměrně malém území setkáte s norštinou, sámštinou a kvénštinou a přes hranici pak s finštinou a dalšími sámskými jazyky. Největší jazyková diverzita se uchovala právě zde.

Kvénštinu nám v ČR přibližuje i Hana Kučerová, která píše o tomto jazyce na Univerzitě v Tromsø snad úplně první doktorskou práci.

 

 

COPYRIGHT: FHS UK  2021
Top envelopecross