CORE TEAM

 

Vendula, Jarka, Marie. Spojuje je norština a jsou promořené Severem.

Každá dala něco a vytvořily zázračný tým plný nápadů, výzev a vzájemné podpory.

Stránky vymyslely, aby se podělily s mladými o kouzlo Severu. 

Umí totiž čarovat se slovy. A to je baví!

 

Jarka VRBOVÁ

Proklestila cestu norštině do českých hvozdů. Baví ji číst a překládat. A taky učit norštinu a záhady překladu. Vypěstovala na Šumavě javorovou alej – dnes již vzrostlých stromů. Podobnou službu prokázala norštině. Je naší rytířkou Severu, i norský král jí to sdělil.

 

Marie NOVOTNÁ

Na Univerzitu Karlovu ji přivedla touha pochopit, jak může na světě vzniknout něco nového a jak svět vnímali vypravěči ság. Studovala biologii a ploštice, norštinu a islandštinu, pak přišly překlady ság a bádání o tom, zda vikingové měli tělo či duši. Nyní pečuje o novou katedru jazyků a literatury na FHS.

 

Vendula VLKOVÁ HINGAROVÁ

Norština, tak trochu omylem dánština, a hlavně španělština a indiánské jazyky v Mexiku, k tomu se přidala sámština. Neustále v pohybu mezi různými světy a obory. Je to partyzánka, kterou pořád něco napadá. Nedávno i tento web.

Autoři textů (od a po å)

Dánština

Markéta KLIKOVÁ: „Do Dánska jsem poprvé přijela v osmi letech, tehdy do Legolandu, což byl naprostý ráj. Později jsem se pustila do studia germánských jazyků a kultur a dnes se němčinou a dánštinou živím. To mi přináší velkou radost, protože se při překladu i tlumočení neustále něco nového učím a ráda své poznatky předávám dál.“

 

Faerština

David ŠIMEČEK: „Vždy mě lákaly jazyky malé a okrajové. A tak mě norština přivedla k zájmu o islandštinu a od té už zase nebylo daleko k faerštině. První kontakt s faerštinou jsem zažil za studií v Praze, kde nějakou dobu studovala jedna faerská studentka. Následující léto jsem poprvé zamířil na Faery a strávil ho na malém ostrůvku spolu s ovcemi. Bydlelo na něm i pár lidí a faerštinu jsem slýchal spíše od nich. Vedle příležitostného předávání znalostí o faerštině jsem spolu s kolegy nedávno vytvořil překlad faerských pověstí a pohádek, do jejichž podivuhodného světa může i český čtenář nahlédnout.“

Finština

Michal ŠVEC: „Do Finska jsem poprvé cestoval v polovině devadesátých let na letní tábor. Tamější poklidná atmosféra mě už tehdy uchvátila, a tak jsem se postupem času začal víc zajímat o finskou kulturu a s tím pochopitelně i o ten podivuhodně znějící jazyk. Finštinu jsem vystudoval a dnes mě živí – překládám knihy, filmy a seriály, učím v jazykové škole a na Sever jezdím taky jako turistický průvodce.“

 

Gronština

Zdeněk LYČKA: „Do Grónska jsem přijel poprvé jako novinář v roce 1995. Zaujalo mě nejen nádhernou přírodou, ale i mýty a pověstmi, které jsem ihned po návratu začal překládat. V té době jsem žil v Kodani a začal jsem chodit na grónštinu. Po desetileté pauze jsem studium obnovil a v pokračovacích kurzech jsem vydržel celkem čtyři roky, což je na tak těžký jazyk relativní úspěch. Znalost grónštiny mi pomáhá hlavně při překládání mýtů a pověstí.“  

 

Islandština

Lucie KORECKÁ: „K zájmu o Sever mě přivedla už na střední škole staroseverská mytologie a ságy, které byly tehdy k dispozici ve velice málo početných, ale zato vynikajících českých překladech. Můj zájem přečíst si i další díla, která zatím v češtině nevyšla, mě dovedl ke studiu skandinavistiky. Nakonec jsem se přebrodila až na druhý břeh „ságové řeky“ a získala možnost sama některé staroseverské texty do češtiny přeložit. A cestou jsem navíc zjistila, že i moderní islandština má něco do sebe.“ 

Pavel VONDŘIČKA: „Fiktivní mytologie profesora Tolkiena i fascinace severskou přírodou mě přivedly k zájmu o evropský Sever, jeho starou kulturu a jazyk. Studium norštiny mě nakonec dovedlo až k samotným pramenům, na tajuplný ostrov Island, kde se mi splnilo i to, o čem jsem původně ani nesnil: vzít do ruky ony bezmála tisícileté rukopisy, naučit se v nich číst a rozumět jejich prastarému jazyku.“ 

 

Kvenština

Hana KUČEROVÁ„O kvénštině jsem slyšela poprvé před mnoha lety při studiu baltistiky v Brně. Kvůli kvénštině jsem v roce 2008 odešla na daleký sever do norského Tromsø, kde žiju dodnes, mám dvě děti a jednu rozepsanou doktorskou práci o kvénštině.“

 

Meänkieli

Dominika STŘÍŽKOVÁ: „Když jsem vystudovala finštinu a švédštinu na FF UK, hledala jsem způsob, jak oba obory propojit i v doktorském studiu. Meänkieli je z tohoto hlediska ideální, protože v sobě spojuje vlivy z obou jazyků. Navíc je to jazyk v Česku skoro neznámý a neprobádaný, a to by stálo za to změnit!“

Norština

Jarka VRBOVÁ: „Asi v patnácti letech jsem četla Kristinu Vavřincovou a otevřela se mi jí cesta k severské literatuře. Po maturitě jsem byla ke své radosti přijata ke studiu norštiny na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy a hned v létě jsem odjela za přáteli do Osla, kteří mi našli brigádu. Moje fascinace tou zemí se tak utvrdila. V září jsem se vrátila a spadla klec, cestování skončilo, psal se rok 1969. Láska k norštině mě od té doby neopustila, učím ji a překládám z ní.“          

Sámština

Vendula VLKOVÁ HINGAROVÁ: „Svého prvního Sáma jsem spatřila v polovině devadesátých letech na parkovišti v pražském Podolí. Byl to řidič norského zájezdu turistů, které jsem po Praze provázela. Ten údiv a radost si vybavuji dodnes. K sámštině jsem se ovšem dostala mnohem později, a to přes indiánský nahuatl, kdy poněkud rozčarovaná z útisku původních jazyků v Mexiku jsem chtěla poznat, jak se dělá úspěšná revitalizace jazyka v 21. století. Zjistila jsem, že sámština je poněkud gramaticky náročná a má přirozená lenost mi dovoluje se k ní přibližovat jen pomalými krůčky.“

Staroseverština

Marie NOVOTNÁ: „Díky osvícenému učiteli na gymnáziu Na Pražačce jsem si přečetla Eddu a překlady ság (které mi už tehdy půjčila Jarka Vrbová, které jsem proto zaklepala na dveře!). Ve strachu z vědecké fachidiocie jsem zároveň s biologií začala studovat nordistiku, čistě kvůli středověku. Pak přišlo stipendium na Island, další do Kodaně kvůli překladům balad a výuka staroseverské literatury na IZV a FHS.“

 

Švédština

Hana ŠVOLBOVÁ: „Bude to možná to nejdivnější, co jste kdy o důvodech pro studium jistého jazyka slyšeli, ale mě vedle lásky k lesům, vodám a dětským knihám ke švédštině přivedl zájem o lední hokej a expanze českých hráčů do severských klubů. Přes několik gymnaziálních seminárních prací o Švédsku do různých předmětů jsem natrvalo zatoužila se švédsky naučit se vším, co k tomu patří, a švédštinu jsem vystudovala. Jazyk jsem si zamilovala a baví mě v podstatě všechno se Švédskem spojené. Po studiích švédštiny jsem sice ze soukolí trochu vypadla, o pár let později jsem do něho ale naskočila znovu a dnes ze švédštiny překládám.“

Autoři fotografií a ilustrací

Fotograf

Vojtěch VLK je pražský portrétní fotograf, který rád cestuje a zachycuje na fotografiích místní lidi a jejich náboženské rituály. Do Norska jezdí i jako nadšený rybářský fanda. Je autorem fotografií z Norska, Sápmi a Islandu.

 

Ilustrátorka

Eva HOLÁ je výtvarnice a grafička z pražské UPRUM. Pro web ztvárnila báječné ilustrace, které nás na Sever doslova vtáhnou.

Autoři technického řešení a designu

Mistr webu

Tomáš HUMHAL postavil stránky jako kostičky Lega. Vymyslel spoustu vychytávek a vytvořil web, který překvapuje svou funkčností a lehkostí. Zatím nám tají, jestli je taky fandou Skandinávie.

Web designer

Zdeněk Häckl pochází z designerské líhně UPRUM a báječně skloubil on/offline design. Navrhl grafickou podobu webu a ladně do něj zakomponoval ilustrace a fotografie. Poskládal texty s obrázky tak, že nad tím žasneme.

COPYRIGHT: FHS UK 2021
Top envelopecross