Variabilita

Sámština je spíše název pro jazykovou rodinu, která se dělí do 9 samostatných jazyků – na jižní, pitejskou, umeskou, severní, luleskou, inarijskou, skoltskou, kildinskou a terskou sámštinu. Navzájem si jsou sámštiny srozumitelné pouze částečně, více méně jen ty, které spolu sousedí. To je i důvod, proč se například v sámském parlamentu v Norsku tlumočí nejen ze sámštiny do norštiny, ale i mezi jednotlivými sámštinami.


Nejrozšířenější je severní sámština, kterou hovoří 25 tisíc Sámů převážně v Norsku a ve Finsku. Následuje lulejská a skoltská sámšttina s několika tisíci mluvčích. Další varianty už mají jen několik stovek či desítek mluvčích.

Každá sámština podléhá vlivu svého majoritního jazyka – takže severní Sámové v Norsku mají o trošku jinou slovní zásobu – především výpůjček z norštiny než finští Sámové.


Pro vnitrozemské Sámy je příznačná velká přeshraniční mobilita, často z důvodu příbuzenských či pracovních vazeb. Zvláštní provázanost mezi Sámy je dána i chovem sobů a putováním se stády za pastvinami z vnitrozemí k pobřeží. Mnohdy i přes jednotlivé hranice.

COPYRIGHT: FHS UK 2021
Top envelopecross