Variabilita jazyka

Rozdíl mezi mluvenou a psanou faerštinou je (i bez ohledu na dialekty) značný a nejvíce je patrný ve slovní zásobě. Hovorová faerština obsahuje výrazně více dánských výpůjček. Ty jsou v psané podobě (a případně ještě ve formálním mluveném projevu) zpravidla nahrazovány faerskými neologismy. Takovým příkladem je dánská výpůjčka billett „jízdenka“, běžná v mluveném jazyce, a její faerský protějšek ferðaseðil, používaný hlavně v písemné podobě.

Tento puristický postoj k přejatým slovům, zejména danismům, je pochopitelný s ohledem na to, že jazykové hnutí za faerštinu mělo silně národní charakter a co možná největší odlišení od dánštiny bylo na výsost žádoucí.

První slovníky faerštiny záměrně ignorovaly velkou část dánských přejímek, čímž vlastně vytvořily zmíněný rozdíl mezi psanou a mluvenou faerštinou. Ten je v jazyce stále patrný i navzdory dnešnímu poněkud umírněnějšímu postoji vůči danismům. Očista jazyka od přejímek se týkala zejména slov s dánskými (původně dolnoněmeckými) afixy an-, be-, for-, -heit (< dán. -hed), -ilsi (< dán. -else), což věrně napodobovalo situaci v norském Nynorsku.

Průkopníkem purismu byl už zmíněný Jakob Jakobsen, který vymyslel řadu dodnes používaných slov. K tvorbě neologismů jsou používány podobné metody jako například v islandštině: 1. doslovný překlad (pofaerštění) cizího slova, např. sjálvljóð „samohláska“ < dán. selvlyd. 2. opis významu cizího slova, např. fylgisveinur „satelit“, dosl. „doprovázející chlapec, společník“. 3. staré faerské slovo je obdařeno novým významem, např. klombur „závorka“ (původní význam „svorka, sponka“).

Důležitým zdrojem a vzorem pro vytváření nových slov je právě islandština, která má v purismu dlouholetou tradici a v mýcení dánských výpůjček byla úspěšnější (nutno však také podotknout, že byla dánštinou méně zasažená a navíc mohla stavět na neobyčejně bohaté tradici literárního jazyka).

Řadu slov vytvořila faerština podle islandského vzoru či je v pofaerštěné podobě přejala, např. sjónvarp „televize“ < isl. sjónvarp; fjølmiðil „masmédium“ < isl. fjömiðill; ravmagn „elektrika“ < isl. rafmagn; tyrla „vrtulník“ < isl. þyrla. Jedná se vlastně také o přejímky z cizího jazyka, ale díky blízkosti jazykového systému jsou slova chápána jako domácí.

Faerský jazykový purismus bývá někdy kritizován za to, že je příliš vzdálen od jazykové reality. Na druhou stranu se zdá, že řada faerských neologismů nachází větší podporu u mladší generace. Pokud se jedná o obecný trend, znamenalo by to, že v budoucnu se budou lexikální rozdíly mezi faerštinou a skandinávskými jazyky spíše prohlubovat.

Vzhledem k tomu, že faerština není vzájemně srozumitelná s islandštinou, ani se skandinávskými jazyky, přináší Faeřanům znalost dánštiny nespornou výhodu v komunikaci nejen s Dány, ale i s Nory a Švédy, kteří faersky vyslovované dánštině (na rozdíl od dánštiny standardní) bez problémů rozumí. V písemné podobě je naproti tomu samotná faerština díky Hammershaimbovu pravopisu do určité míry čitelná pro Islanďany.