Norština v ČR

V České republice hovoří norsky asi tisícovka Čechů. Žijí zde asi dvě desítky česko-norských rodin. Dočasně zde studuje asi 500 norských studentů, především pak medici. 

Norštinu uslyšíte pravidelně v Praze na norském vyslanectví, na Karlově univerzitě a také v pražském historickém centru. Ročně sem zavítá přes 10.000 norských návštěvníků, které dávají obživu snad dvacítce norsky mluvícím průvodcům.

Norštinu lze studovat na Univerzitě Karlově a Masarykově univerzitě v Brně. Její výuku nabízí i řada jazykových škol i soukromých učitelů.

Významnou roli ve zprostředkování norštiny hraje spolek Skandinávský dům (založen roku 2005), který poskytuje přístup k norské kultuře – jednak ve své knihovně a při představování norských kulturních akcí.

Překlady z norštiny do češtiny mají dlouhou tradici, první překlad vyšel roku 1874 (Bjørnstjerne Bjørnson: Novomanželé). Alespoň několik jmen překladatelů do češtiny, skutečných „kulturtrégrů“, kteří nám zprostředkovali překlady klasických autorů: Hugo Kosterka, Hanuš Hackenschmied, Milada Lesná-Krausová a další.

Po druhé světové válce významně přispěli do seznamu přeložených titulů především Božena Køllnová-Ehrmannová, Radko Kejzlar, Josef B. Michl, Helena Kadečková. Posledně jmenovaná též působila od šedesátých let 20. století jako vyučující norštiny na Filozofické fakultě UK.

Ze současné norské literatury vychází každoročně množství norských titulů, především detektivek. Od devadesátých let působí v českých zemích řada překladatelů, za všechny jmenujme alespoň ty, kteří byli nominováni na některou překladovou cenu nebo ji obdrželi: M. Bartošková, J. Jindřišková, K. Krištůfková, P. Nejedlá, K. Stehlíková, O. Vimr, J. Vrbová, K. Winklerová. O aktuální a kvalitní informace z norské literatury včetně kritických recenzí se stará na portálu iliteratura.cz  B. Grečnerová.