Otevřenost vlivům

Výpůjčky z jiných jazyků

Ve středověku hrála důležitou roli v severní Evropě Hansa (obchodní sdružení mezi 12. a 17. stoletím) a mluvenou norštinu ovlivnila němčina. Zvláště výrazně ovlivnila západní dialekty, hlavně bergenský dialekt, kde sídlila nejsevernější stanice Hansy. Působení němčiny na skandinávské jazyky (zvláště ve slovní zásobě) je nabíledni (například uplatňuje stejný způsob tvoření slov, hlavně skládání).

Zcela jiné jsou důvody pronikání švédských jazykových vlivů do norštiny od 60. letech 20. století – bylo to v důsledku bohatší nabídky televizních programů, a tak v norštině najdeme řadu výpůjček ze švédštiny, např. område (oblast), snutt (kousek, drobet). Zajímavá je převzatá a stále hojně užívaná přípona –is, která posouvá slova do hovorovosti až slangu:

sjampis (šampus), kompis (kámoš), kjendis (celebrita), snakkis (ten, o kom se mluví).

Čilý styk mezi Nory a Švédy může přinést mnohé zábavné nedorozumění, protože slovní zásoba je podobná, ale některá slova mohou hrát roli tzv. falešných přátel (falske venner):

norské rolig znamená „klidný“, ale stejné slovo ve švédštině „zábavný“.

norské semester znamená „semestr“, zatímco stejné slovo ve švédštině „prázdniny“.

 

 

V současnosti přejímá norština nejvíce nových slov z angličtiny. Norsk språkråd  (Norská jazyková rada) se snaží nenechat angličtinu působit příliš divoce, ale její práce je rozhodně těžší než hlídat anglické vlivy v češtině, protože norština i angličtina jsou germánské jazyky a mají mnohé gramatické rysy společné, kromě toho mluví anglicky v Norsku větší procento obyvatel než u nás a anglické přejímky nepůsobí v jazyce cize. Těžko však říct, jestli má Norská jazyková rada práci těžší nebo lehčí než Ústav pro jazyk český.

Vliv vysoce početně zastoupených přistěhovaleckých jazyků na slovní zásobu je znatelný zejména ve slangu mladých lidí, kteří přišli do kontaktu s přistěhovalci ve škole. Slova jejich spolužáků přešla do běžně užívaného jazyka – často s expresivním až slangovým nádechem.

Přistěhovalecké jazyky (seřazené podle počtu mluvčích), jejichž vliv proniká do norštiny jsou: urdu (Pákistánci), arabština (Iráčané), švédština (Švédové), farsí (Írán) aj.

Převažují slova z arabštiny a urdu a dostala dokonce povšechné označení kebabnorsk:

dobrý = spa; holka = kæbe; krást = isjvar (čti: išvar); slibuji =  vålla (čti: vola)

 

 

COPYRIGHT: FHS UK 2021
Top envelopecross