Tornedalská finština
Odpověď na otázku, jaký je počet mluvčích meänkieli, značně komplikuje fakt, že se dlouho kladlo rovnítko mezi mluvčí meänkieli a tzv. tornionlaaksolaiset, což je výraz, kterým se v meänkieli označují obyvatelé údolí řeky Tornio (švédsky tornedalingar).
Ne všichni obyvatelé této oblasti ovšem jazyk meänkieli plynně ovládají – někteří jsou zcela bilingvní, jiní jen částečně a další mluví už pouze švédsky. Navíc mezi tornionlaaksolaiset musíme, přísně vzato, počítat obyvatele z obou břehů řeky Tornio – tedy i ty, kteří žijí na finské straně. V poslední době také dochází ke značnému pohybu obyvatelstva a v důsledku toho se někteří lidé z údolí Tornio vystěhovali do jiných oblastí, přičemž jedním z nejčastějších cílů je samozřejmě švédské hlavní město a okolí. Mnozí z těchto vystěhovalců sice ovládají meänkieli, ale ne všichni se ztotožňují s identitou tornionlaaksolaiset.
Když budeme hledat statistická data o počtu mluvčích meänkieli, najdeme výsledky v rozptylu 25 000–70 000. Kromě výše popsaného problematického vymezení mezi mluvčím meänkieli a tornionlaaksolaiset k nejasným počtům přispívá i fakt, že data jsou sbírána na základě sebehodnocení dotazovaných a každý si hranici pro znalost meänkieli může stanovit různě – někdo se za mluvčího považuje, když jazyku rozumí a sám umí pár slov, jiný se naopak za mluvčího neoznačí, přestože meänkieli ovládá na pokročilé úrovni, ale za svůj hlavní jazyk považuje švédštinu. I kdybychom se přidrželi těch nejvyšších čísel, 70 000 mluvčích ukazuje, že meänkieli je ve srovnání se sousední finštinou i švédštinou skutečně jen malý bratříček.
Kromě společného jazyka a kultury spojuje mluvčí meänkieli také poměrně nový svátek, který se slaví 15. července. Toto datum připomíná den, kdy byla v roce 2007 poprvé vyvěšena tzv. meänflaku (naše vlajka). Výše zmíněný spolek STR-T však svátek a vlajku uznal jako oficiální symboly až roku 2013.
