ÚVOD O JAZYCE

Severské země patří k zemí, do nichž od druhé světové války přišlo mnoho uprchlíků a přistěhovalců z jiných států, kteří stále používají svou mateřštinu.

V současnosti se ve Skandinávii hovoří  dalších téměř 200 různými jazyky. Odhadem nejčastějšími jazyky jsou arabština přes milion  mluvčích, jenom ve Švédsku 4000.000 ), finština (asi 200 000 jen ve Švédsku), balkánské jazyky (přes 300 tis.), kurdština, polština, španělština, perština, thajština, němčina, dánština a norština.

V Dánsku je zřízené ministerstvo integrace, které cíleně podporuje, aby muži i ženy měli přístup k výuce dánštiny.

Ve Švédsku mají všichni žáci na základních školách a studenti gymnázií právo na výuku své mateřštiny. Formou různých kurzů i distančního vzdělávají se vyučuje přes 100 přistěhovaleckých jazyků, včetně češtiny.

Přistěhovalecké jazyky - zvláště ty nejrozšířenější jako arabština a turečtina pronikly do slangu i mluvy mladých. V Norsku odborníci definuji přistěhovaleckou norštinu tzv. kebab norsk (kebabská norština) a většina mládeže se setkala s přistěhovalci ve školních lavicích a přezvala od nich i řadu lexikálních výrazů.

 

Kebabská norština

 

Vliv vysoce početně zastoupených přistěhovaleckých jazyků na slovní zásobu je znatelný zejména ve slangu mladých lidí, kteří přišli do kontaktu s přistěhovalci ve škole. Slova jejich spolužáků přešla do běžně užívaného jazyka – často s expresivním až slangovým nádechem.

Přistěhovalecké jazyky (seřazené podle počtu mluvčích), jejichž vliv proniká do norštiny jsou: urdu (Pákistánci), arabština (Iráčané), švédština (Švédové), farsí (Írán) aj.

Převažují slova z arabštiny a dostala dokonce své označení kebabnorsk:

dobrý = spa;

holka = kæbe;

krást = isjvar (čti: išvar);

slibuji =  vålla (čti: vola)

COPYRIGHT: FHS UK 2021 – 2024
Top envelope