Švédština
V České republice je možné švédštinu studovat jak na vysokoškolské úrovni v Praze i Brně, tak na řadě jazykových škol.
Vedle švédských učebnic existuje i několik příruček, učebnic a slovníků českých autorů, například Švédština (nejen) pro samouky (Leda, 2012), Česko-švédská konverzace (Leda, 2002), Gramatika současné švédštiny (Lingea, 2015) nebo Česko-švédský mluvník (Lingea, 2015).
Švédsko je pro Českou republiku velmi důležitým obchodním partnerem. Na našem území působí bezmála dvě stovky švédských firem- Zmiňme např. Ikea, Skanska, Erikson, Husquarna, , atd.
https://www.businessinfo.cz/navody/svedsko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/
Vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Švédskem jsou velmi dobré nejen z diplomatického, ale i kulturního hlediska. Historie skandinavistiky sahá až do druhé poloviny 19. století, systematičtější podoby nabyl obor v první polovině 20. století. Zajímavým faktem je, že se ze švédštiny začalo do češtiny i poměrně brzy překládat přímo, nikoliv přes němčinu, jak to bylo dříve obvyklé.
Výraznými představiteli skandinavistiky a překladateli ze švédštiny byli Gustav Pallas, Břetislav Mencák, Josef Vohryzek, Lubomír Štukavec či jeden z nejvýznačnějších překladatelů ze severských jazyků František Fröhlich. Výrazná generace překladatelů absolvovala studia v 70. letech 20. století a do češtiny převedla zásadní díla švédské literatury – Zbyněk Černík a Dagmar Hartlová, která za zásluhy o švédskou kulturu získala švédský královský Řád polární hvězdy.
Z mladší generace překladatelů jmenujme nositele literárních ocenění nebo nominací na ně: Roberta Novotného, Helenu Stiessovou či Marii Voslářovou. Velká část literárních překladatelů je sdružena ve spolku Překladatelé Severu. Díky velkému boomu severské literatury v posledních letech vychází celá řada švédských knih a zájem o studium jazyka je značný.
