KDO JAZYKEM MLUVÍ, POČTY, TERITORIA

Islandsky mluví prakticky celá populace Islandu, tedy v současné době asi 330 tisíc obyvatel, s výjimkou dočasných imigrantů za prací. Dlouhodobější přistěhovalci se však tento obtížný jazyk snaží alespoň do nějaké míry ovládnout také, pokud se chtějí do společnosti reálně integrovat.

Během staletí dánské nadvlády se Islanďané a jejich jazyk nezřídka dostávali do kontinentálního Dánska. Většinou tam odjížděli za účelem univerzitních či jiných odborných studií a mnozí se v Dánsku trvale usadili a založili rodiny. Podobný vzorec se dnes opakuje především se zeměmi anglofonními. Nejvýznamnější islandské emigrační vlny se týkají vystěhovalců z druhé poloviny devatenáctého století a počátku století dvacátého, kdy především do Spojených států amerických a Kanady odešlo odhadem přes 15 tisíc Islanďanů, kterým se říká Západní Islanďané (Vestur-Íslendingar). V Novém světě obvykle založili rozsáhlé komunity (jedna se dokonce jmenuje Nýja-Ísland, „Nový Island“) a chlubí se tím, že si svůj rodný jazyk udrželi po několik generací, zatímco jiní přistěhovalci ho obvykle ztrácejí už v té druhé.

Přistěhovalectví na Island je naopak důsledkem současné opačné ekonomické situace, kdy se Island sám stal zemí bohatství a pracovních příležitostí. Nové komunity zde vytvářejí především polští dělníci, přicházející často jen dočasně za prací. Jejich počty se v minulých letech pohybovaly zhruba kolem 10–15 tisíc. Mezi další cizince žijící na Islandu patří kromě tradičních obyvatel sousedních skandinávských zemí také přistěhovalci z Pobaltí nebo z Německa. Viditelnou dlouhodobou menšinou jsou na Islandu také Asiaté, nezřídka ženy, které si Islanďané přivezli jako partnerky z oblíbených turistických destinací, především z Thajska.

 

COPYRIGHT: FHS UK 2021
Top envelopecross